Průvodce · Fondy
ETF nebo aktivní fond? Srovnání poplatků a výnosů na datech z pěti let
Přes 24 fondů dostupných v Česku pod lupou: co říkají čísla a kde aktivní správa skutečně přidává hodnotu.
Metodologie a datová základna
Do srovnání jsme zahrnuli 24 fondů — 14 aktivně spravovaných a 10 ETF — dostupných českým retailovým investorům přes tuzemské banky a online brokery v období 2020–2024. Výkonnost jsme měřili v CZK po odečtení TER (Total Expense Ratio), tedy celkových nákladů fondu, aby srovnání bylo korektní. Benchmarkem pro akciové fondy byl index MSCI World v CZK, pro dluhopisové fondy Bloomberg Global Aggregate v CZK. Data o TER pocházejí z prospektů fondů, výkonnostní data z Bloomberg a Morningstar. Záměrně jsme vyloučili fondy s historií kratší než tři roky, protože kratší datová řada statisticky neumožňuje odlišit dovednost od náhody.
Co čísla skutečně říkají
Výsledek: průměrný aktivní akciový fond zaostal za benchmarkem o 1,4 procentního bodu ročně po odečtení poplatků. Mediánové TER aktivních fondů činilo 1,62 %, zatímco ETF v souboru měla mediánové TER 0,20 %. Tento rozdíl 1,42 p.b. v nákladech de facto vysvětluje téměř celý výkonnostní deficit. Výjimku tvořily dva aktivní dluhopisové fondy zaměřené na středoevropský high-yield segment, které benchmark překonaly o 0,6, respektive 0,9 p.b. — ale s podstatně vyšší volatilitou. Data tedy neříkají, že aktivní správa nikdy nepřidává hodnotu; říkají, že přidává hodnotu zřídka, a investor musí umět rozlišit, ve které niché a za jakých podmínek. Pro běžného investora bez specifické znalosti středoevropského dluhového trhu nízkonákladové ETF kopírující globální index představuje statisticky robustnější volbu.